DExWtSbs DExWtSbsDiastáza je označení pro rozestup přímých břišních svalů. Přímý sval břišní tvoří pomyslný pás vpředu od hrudníku až ke kosti stydké. Ten je rozdělen na pravou a levou polovinu, jedná se tedy o pár svalů. Uprostřed je spojen vazivovou čárou nazývající se linea alba. Jedná se o tuhé vazivo, bez cév, které se může vlivem působení sil a tlaku roztáhnout do stran, ztenčit a oslabit. No, a protože vazivo není tak dobrý opěrný systém, může se nám dutina břišní vizuálně zdeformovat. Ve stoji to většinou vnímáme jako vystouplé bříško. Na zádech můžeme pozorovat „prohlubeň/korýtko“ a při silových pohybech se ve středu břicha udělá tzv. „stříška“.
S rozestupem přímých břišních svalů se ale narodí každý, v průběhu psychomotorického vývoje se zatěžováním buď zcela ztratí, nebo zůstane, může se znovu vytvořit, rozšířit a také opět uzavřít (je reverzibilní).
Nejčastěji se s diastázou setkáváme u těhotných žen, kde se v důsledku hormonálních změn a vnitřního tlaku během těhotenství levá a pravá strana svalu oddělí, uvolněné vazivo linea alba je nedokáže udržet a mezi oběma půlkami se vytvoří mezera.
Rizikovými faktory vzniku diastázy jsou:
- rychlý nárůst hmotnosti v těhotenství,
- věk rodičky nad 35 let,
- těhotenství následující v krátké době po sobě,
- ženy s povolenou břišní stěnou již před otěhotněním
- ženy s nadměrně roztaženou dělohou (vícečetné těhotenství či velký plod).
Diastáza tedy může potrápit i muže (zejména přibývající na váze v oblasti břicha, se zvýšenou nebo vrozenou laxicitou vaziva, silové sportovce, osoby zvedající těžká břemena či s dlouhodobým sedavým zaměstnáním). U miminek a malých dětí se s nefyziologickou diastázou setkáváme zejména pokud byla často ve flexi (nosítka, autosedačky, houpátka), často kašlající (například astmatici), často tlačící (trpící dlouhodobě na „prdíky“ nebo zácpu).
