Často se mě ptáte, zda-li je v pořádku mít diastázu v těhotenství, zda a jak máte cvičit, na co si dát pozor, co můžete udělat pro to, aby se bříško tolik nevyklenovalo a po porodu jste byla co nejrychleji fit. Prozradím vám tajemství – tvar a velikost bříška lze ovlivnit, stejně jako rekonvalescenci po porodu. Metodika CoreYoga® je vhodná i pro těhotné ženy, budou-li respektována základní pohybová pravidla. Pojďme se na vše podívat hezky od začátku.
Stříška, korýtko, vyklenutí nebo vyboulení, prostě bříško jako v 5. měsíci těhotenství… Ale také nefunkčnost všech svalů od hlavy až k patám. Co je diastáza břišních svalů, koho trápí nejčastěji, jak se projevuje a jak s ní lze pracovat? To vše si pročtěte v komplexním článku.
S rozestupem přímých břišních svalů se narodí každý. V průběhu psychomotorického vývoje se zatěžováním buď zcela ztratí, nebo zůstane, může se znovu vytvořit, rozšířit a také opět uzavřít = je reverzibilní.
Nejčastěji se s diastázou setkáváme u těhotných žen, kde se v důsledku hormonálních změn a vnitřního tlaku během těhotenství levá a pravá strana svalu oddělí, uvolněné vazivo linea alba je nedokáže udržet a mezi oběma půlkami se vytvoří mezera. Ta se obvykle táhne od hrudní kosti až ke sponě stydké. Mějte na paměti, že diastáza v těhotenství je naprosto přirozená záležitost – děloha se musí mnohonásobně zvětšit, aby byl vytvořen dostatečný prostor pro miminko. Ale stále platí základní pravidlo …
Správný pohyb v těhotenství = rychlá rekonvalescence po porodu!
Těhotenství, porod, péče o miminko a opakovaná těhotenství kladou velmi vysoké nároky na tělo a ruku v ruce s tím i na psychiku ženy. Změny proporcí, váhy, pružnosti vaziva, hormonální změny a celkové vnímání svého těla, s tím vším se žena musí potýkat během relativně krátké doby…
Je naprosto v pořádku necítit se komfortně.
Aby se mohla nastávající maminka zdravě pohybovat, žít a pracovat, musí se umět nést. A čím pokročilejší je těhotenství, tím důležitější je to umět. Já se snažila po celou dobu nést své tělo ve vertikále, využívat aktivní opory chodidel o zem, krátit krok. Aktivní nohy nastavují stabilizaci kotníků, kyčlí a tím i pánve – tělo aktivně nese dítě zespodu. Občas vidíte těhotnou jak se „nese“, a to je moc dobře. Miminko má prostor pro správné uložení v dutině břišní a mamince se upravuje dech, zmírňují tlaky a tahy v celém těle, odeznívají bolesti.
2016 – Půlku těhotenství ležím kvůli hrozícímu potratu, tu druhou chodím o berlích kvůli nesnesitelným bolestem pánevního pletence a vypojení dolní končetiny z funkce. Každý se ptá, zda nečekám dvojčata. Porod dlouhý, vyvolávaný, bolestivý. Akutní sekce.
2018 – Po roční rehabilitaci se cítím dobře a celé těhotenství myslím na správné postavení těla a dech. Necvičím, protože je mi příliš špatně, ale pohyblivost celého těla je zachována po celé těhotenství.
2021 – Perfektní příprava na plánované těhotenství. Pečuji o sebe celých 9 měsíců, cvičím každičký den, i při nevolnostech, dobíjí mě to energií a cítím se báječně a sebevědomě. Bříško není do půli těhotenství vidět, břišní stěna pevná, užívám si celodenní akci s dětma. Nezabolela záda, ani pánev!
Tvar a velikost těhotenského bříška jsou určeny mnoha faktory:
Jeden z nich lze velmi dobře ovlivnit – pevnost břišní stěny. Pokud je žena napřímená a správně se hýbe již před těhotenstvím, bude mít pravděpodobně bezproblémové těhotenské bříško a stažení diastázy proběhne velmi brzy po porodu. Ale lze začít i v těhotenství, jen jsou na to potřeba dvě věci: fyziologické těhotenství a odborné zaškolení. Za malou chvíli se na to společně podíváme.
Obvykle ve druhém těhotenství (a každém následujícím) roste bříško rychleji. Jako důvody se obecně uvádějí: rychlejší nástup hormonů, povolené svaly či již roztažená děloha. Ze zkušenosti vím, že hlavním činitelem je právě nekompenzovaná diastáza. Proto vybízím všechny dívky a ženy, které miminko plánují, aby včas zapracovaly na správném zapojení CORE. A zejména nabádám maminky, které jsou po porodu, aby co nejdříve myslely na své tělesné postavení, zdravý pohyb a v případě potřeby na rehabilitaci diastázy. Velké bříško totiž může způsobit bolesti zad či jiná omezení pohybu a také nefyziologické uložení plodu a obtížný přirozený porod.
Diastáza představuje riziko císařského řezu a velmi ztěžuje tlačení při porodu, protože v důsledku rozestoupení přímých břišních svalů již děloha nemá oporu ve svalech, ale pouze ve slabém vazivu, a tak se její horní část začne naklánět dopředu. To má za následek, že se také děložní čípek posouvá z pozice, kdy směřoval dolů a navazoval na vaginální kanál, do boční orientace. Kromě toho diastáza může způsobit také bolesti zad, zažívací problémy jako nadýmání a zácpu, samozřejmě problémy s pánevním dnem.
Z výzkumů vyplývá, že ženy s aktivním CORE před těhotenstvím se v 80 % případech nefyziologické diastáze vyhnuly.
Kniha Diastáza přináší těhotným ženám a čerstvým rodičkám unikátní metodiku CoreYoga®:
Aby vás vaše těhotné tělo krásně neslo, zvládalo běžné pohyby bez obtíží a mělo stále funkční střed, je třeba běžné denní aktivity upravit a začít je dělat vědomě a automaticky. Všechna pravidla, která jsem vám popsala v tomto článku a která vidíte na obrázku níže a na tomto odkazu, platí i pro období těhotenství. S miminkem v bříšku buďte však dvakrát tak pečlivá a dvakrát tak vnímavá k potřebám a aktuálnímu stavu svého těla.
Dnes už z vědeckých studií a zejména ze zkušeností víme, že vhodně nastavená pohybová aktivita během těhotenství je pro většinu žen vhodná a velmi prospěšná. Pokud jste zdravá a těhotenství probíhá bezproblémově, není důvod se cvičení vyhýbat. Cvičení vám pomůže připravit se na zátěž při porodu i na dobu po něm, speciální cvičení pomáhá od bolesti zad, bolesti kyčlí, otoků končetin, působí blahodárně na psychiku a v neposlední řadě snižuje riziko vzniku těhotenské cukrovky.
Cvičení v těhotenství se obecně nedoporučuje:
OHLEDNĚ CVIČENÍ V TĚHOTENSTVÍ SE VŽDY PORAĎTE SE SVÝM LÉKAŘEM.
Je možné cvičit podle metodiky CoreYoga® i v těhotenství – aby se bříško příliš nevyklenulo a záda s pánví nebolely? Odpověď je ano, je to také velmi dobrá příprava na následné šestinedělí. Je však třeba respektovat základní pravidla a zejména vnímat aktuální potřeby a možnosti svého těla. Vždy se poraďte se svým ošetřujícím lékařem.
I přes časté nepříjemné pocity je důležité si vytvořit zdravou pohybovou rutinu. Při každém denním pohybu i při odpočinku je dobré myslet na pravidlo OPP. Opora, pozice pánve a hrudníku (3D dech) a prodloužení těla – učíme se v programu.
Do rotací choďte velice obezřetně a až po 100% napřímení.
Při cvičení s pomůckami nebo u cvičebních sestav zmírněte intenzitu. Pohybujte se v 70–80 % rozsahu pohybu, hladce a plynule.
Dýchejte plynule (do tří směrů – i do zad a do boků) a bez zádrží!
Při aktivaci příčného břišního svalu vleže na podložce vytvořte pro bříško prostor pomocí ručníků/polštářů (v prvním trimestru a na začátku druhého trimestru). Nevytvářejte na bříško tlak.
Pokud se chcete vyvarovat bolestem pánevního pletence, myslete před samotnou aktivací na nastavení pánve do neutrální pozice.
Zařaďte cviky v napřímené pozici na boku, pracujte s horními končetinami. Myslete na pravidlo „punctum fixum – punctum mobile“, tedy na izolovaný pohyb jedné kosti vůči druhé stabilní. Vše si v programu osvojíte.
Při balančních pozicích využívejte oporu, ať nespadnete. Přidržujte se např. zdi.
Při zvedání se do stoje, zvláště z předklonu, může dojít k závrati a točení hlavy kvůli nízkému tlaku. Je dobré se zvedat s nádechem a být u stěny.
Naučte se svaly břicha a pánevního dna také relaxovat. Masírujte a opečovávejte střed těla!
Přímé břišní svaly jsou po dobu těhotenství vypojeny ze svého normálního fungování. Snažte se při cvičení minimalizovat pohyby trupu vpřed – silové přibližování hrudníku k pánvi.
Nikdy nepokračujte ve cviku, při kterém nedokážete udržet obsah dutiny břišní pod svaly (udělá se stříška, korýtko, cítíte tah v zádech, třesete se, zadržujete dech, zatínáte zuby).
Nikdy nezvedejte pánev výše, než je váš hrudník (např. do pozice svíčky – mohlo by dojít k potratu). V programu se podkládá kost křížová míčkem – dané pohyby praktikujte pouze vleže na podložce. Od druhé půlky těhotenství tyto cviky vynechte.
Pokud zařazujete delší cvičební sestavy, dejte pozor na přehřátí organismu. Vnímejte tahy svalů a úponů, nepřemáhejte se.
Vyhýbejte se cvikům, které zvětšují bederní lordózu. Dejte pozor na velké záklony. Vyhýbejte se nadměrnému protahování kvůli křehčím vazům.
S větším bříškem (ve třetím trimestru) minimalizujte čas cvičení na zádech – s přibývající váhou dělohy se utlačují velké žíly a břišní aorta a to může být příčinou závratí a kratšího dechu (snižuje se také množství kyslíku pro dítě).
Netrénujte maximální kontrakci adduktorů kyčelních kloubů, která může být příčinou rozestupu spony stydké.
Jednou z prvních fyziologických změn v těhotenství je rostoucí svalovina dělohy. Ženy tuto změnu nejčastěji pociťují jako bolest v podbřišku nebo v tříslech, kterou způsobuje zvyšující se napětí děložních svalů – vědomá, napřímená chůze bude vaše bolesti mírnit.
Pokud vás potkají nepříjemné prvotrimestrální obtíže (nevolnost, únava, závratě, bolest kloubů, zad či celkový tělesný/psychický diskomfort) je pravděpodobné, že ztratíte veškerou motivaci věnovat se nějakému pohybu. I přes tyto nepříjemné pocity je ale důležité si vytvořit zdravou pohybovou rutinu, která jednak pomůže obtíže lépe zvládat a připraví tělo na bezproblémový a bezbolestný průběh těhotenství, porod a šestinedělí. Já osobně zastávám názor, že je minimálně třeba myslet na napřímení těla a správný dechový vzorec během odpočinku i při aktivním pohybu (např. chůzi).
V těhotenství je vhodné pokračovat ve cvičení či sportu, kterému se již nějakou dobu věnujete. Pokud jste před těhotenstvím necvičila a s pohybem si moc nezadala, nepouštějte se do větších aktivit! Začněte velmi pozvolna a vyčkejte spíše na druhý trimestr. Naopak sportovkyně s fyziologickým těhotenstvím nemusí své pohybové rituály, pokud jim dělají stále dobře, přerušovat.
Ve druhém trimestru dochází k nárůstu hmotnosti, což vede ke změně centra rovnováhy. Mění se tak postoj, rovnováha i chůze. Na zvětšující se bříško tělo většinou reaguje bederní hyperlordózou (prohnutím), těžiště se posunuje dopředu, zároveň se kulatí ramena, předsunuje se brada, bránice je vysunuta nahoru, mění se tepová frekvence i tlak… Je skvělé, pokud je budoucí maminka informovaná a ví, jak s tělem pracovat.
Stále platí dodržování základních podmínek výše. Pokud zařazujete dynamičtější a silovější cvičení, dejte pozor na přehřátí (či podchlazení) organismu, eliminujte skoky, otřesy a pády, obrácené pozice (např. v józe, kdy je pánev výše než hrudník), velké rozsahy rotací, hluboké záklony (a s větším bříškem i předklony), neposilujte cíleně přímé břišní svaly.
Základem je optimalizace držení těla, aby měly svaly CORE impuls k práci – pravidlo OPP (učíme se v Online programu). V každém pohybu i ve statice (odpočinku) myslete na nastavení pánve do neutrální pozice (aktivní pánevní dno oceníte při a po porodu). Ve druhém trimestru rozhodně nezapomeňte na úklonové pozice (které uvolní mezižeberní svaly k docílení volného a hlubšího dýchání) a na protahování a posilování prsních a zádových svalů (které mohou být zkrácené a stažené). Šikmé svaly začínají být vlivem rostoucí dělohy více protažené, můžeme je „podržet“ za pomoci třídimenzionálního dechu (zaměřte se zejména na laterální dýchání do bočních a zadních partií). A samozřejmě, základem je aktivace našeho svalu transverzálního (tedy příčného), který si představte jako historický korzet okolo našeho trupu. Pokud mu dáme podmínky a signály k denní práci, nejen, že nám bříško hezky „ponese“ (a brzy oploští po porodu miminka), ale bude pro nás pracovat i v noci. A energii bude brát kde? Jasně, že z našich tukových zásob!
Pro rehabilitaci ve třetím trimestru platí obdobné, co již bylo uvedeno pro předchozí trimestry. Bříško již bývá velké, předsunuté, může často tvrdnout, rostoucí děloha způsobuje dechové obtíže, útlak orgánů pálení žáhy (často při změně pozice) a progesteron se zvýšeným tlakem na cévní stěny mohou vytvořit otoky. Pro redukci bolestí pohybového aparátu a probuzení lenivých střev je však lehká rehabilitace více než vítaná.
Častější aktivaci svalů z druhého trimestru by měla vystřídat schopnost svaly břicha a pánevního dna plně relaxovat (pro usnadnění porodu). Osobně se zaměřuji zejména na „vědomou“ chůzi (princip vnitřní a vnější rotace, který znáte z kurzů), na dechová cvičení a masáže bříška. Toť velmi obecně, ale pojďme se zaměřit na to, co dělat v případě velmi „otravných“ bolestí pánevního pletence. Na to se mne ptáte nejvíce. A mohu vycházet ze svých velmi živých zkušeností.
Za všechno může relaxin, zvýšená laxicita (protažitelnost) vaziva a samozřejmě nestabilní (nerovnoměrná) pánev včetně špatné funkce kloubu/ů. Až polovina těhotných někdy zažívá v posledních měsících přinejmenším diskomfortní stav v oblasti beder, kříže, kyčlí, třísel či spony stydké. Uvádí se, že jedna žena z deseti prožívá velké bolesti, které je třeba tlumit léky nebo které ji omezují v pohybu (neschopnost došlápnout – až „vypojení“ končetin/y, strnulost v určité pozici např. při vstávání, velmi intenzivní bolest pánve v lehu na zádech atd.). Lékaři (na gynekologii, fyzioterapii) mi tvrdili, že se to hold musí přečkat. Nemusí, existuje spousta tipů, které můžete pro zmírnění příznaků PGP vyzkoušet a praktikovat.
Protože je těhotenské bříško čím dál tím větší a vzniká velký tah svalů a úponů na bedrech, doporučuji ho všem těhotným ženám (a ženám s diastázou či povolenými břišními svaly) podkládat – třeba srolovanou peřinou, ručníkem, polštářem. Pokud bude pupík ve středu těla (nikoliv převisem na dolní straně), předejdete nejen bolestem zad, ale také ještě většímu rozestupu svalů na břiše. Podložení je též velmi příjemné.
Pro pomoc „nesení“ miminka v břiše, zmírnění diastázy, snížení námahy trupu, tahů a redukci bolestí zad je možné využít tzv. „šátkování břicha“. Univerzální návod vám však nemohu poskytnout, způsob vázaní
je vždy aktuální a individuální. V případě potřeby vyhledejte pomoc gynekologického fyzioterapeuta. K vázání je zapotřebí šátek z neelastické látky (len, konopí, bavlna), která zajistí dostatečnou oporu. Sami
si odpovíte, že klasické těhotenské elastické pásy tuto podmínku nejsou schopny zajistit.
Diastázu je možné zachytit již v těhotenství. U velkého procenta maminek je diastáza patrná časně po porodu. Jedná-li se o menší diastázu, není nutné se jí hned obávat. Těhotenství trvalo 9 měsíců a nelze očekávat, že se během pár dní po porodu navrátí tělo zpět do původní formy. Pokud je práce měkkých struktur (svalů a fascií) v souhře, bříško se bude postupně zatahovat. Doba zotavování po porodu je u každé maminky individuální. Vždy je ale vhodné rekonvalescenci podpořit.
Diastázu se doporučuje testovat nejdříve 10 dnů až dva týdny po porodu.
Prosím s ohledem na vaši duševní pohodu a také pohodu vaší linea alba, nevsouvejte prsty do břicha příliš často. Jednak je vazivo elastické, rozvolníte ho ještě více. A zadruhé, rekonstrukce vašeho břicha je běh na dlouhou trať. Je to vytrvalostní běh, ale s dosažitelným cílem a krásnou medailí v závěru!
Těhotenství je velká zkouška pro tělo ženy, však se na pár měsíců změní všechny síly, které v těle působí! Proto po porodu přichází tzv. „čtvrtý trimestr“, kdy by mělo dojít k postupnému opětovnému napřímení. Stejně jako miminko by ve čtvrtém trimestru mělo být co nejvíce na rovné pevné ploše, aby došlo k napřímení, tak i maminka by měla myslet na fyziologické postavení těla.
Mějte na vědomí, že těhotenství postavu změní vždy. Nefixujte si v hlavě představu, že budete do tolika a tolika týdnů/měsíců opět fit (jako ta herečka), mohly byste být zklamané a frustrované. Každá z nás má jinou startovní čáru a každé z nás trvá regenerační po těhotenství jinak dlouho. Nesrovnávejme, ale najděme prostor pro usnadnění rekonvalescence dle našich konkrétních potřeb.
Těhotenství postavu změní vždy, ale může to být i k lepšímu!
A pokud je něco, co se nám vizuálně nelíbí, najděme motivaci s tím pracovat – fyzicky i psychicky. Jde-li o diastázu, vždy je velká naděje na uzdravení. Jde-li o povolenou kůži, strie, jizvu…, pravděpodobně nám troška zůstane jako upomínka toho, že jsme vlastním tělem vytvořily něco tak dokonalého, jako je naše dítě. Já jsem na svou jizvu pyšná, je to důkaz, že jsem byla těhotná a že ty dvě krásné děti jsou moje.
Foto č. 1 – 5 dní po císařském řezu, po příchodu z porodnice.
Foto č. 2 – 2 týdny poté. S aktivním bříškem bez jakýchkoli přidružených zdravotních potíží.
I s rozestupem břišních svalů 12 cm můžete mít ploché a hlavně funkční bříško. Základem je úprava denních pohybových stereotypů, dechového vzoru a zejména speciální poporodní cvičení. Po druhé a třetí sekci jsem na sobě pracovala již na JIP a následně každý den. Po malých chvilkách, ale vědomě a kvalitně.
Ač si teď možná zoufáte, že vaše tělo není v pořádku, že nevypadá hezky, vždy je úžasné něco nového začít, něco nového zkusit a mít naději na zdravé, plně funkční tělo. Diastáza není výsledek nějakého nevyhnutelného genetického osudu, je vytvořena vaším životním stylem. Není úžasné, že vám tělo touto formou naznačuje, že něco není v pořádku? Můžete najít podstatu problému hned teď, můžete
začít pracovat na nápravě právě dnes a po zbytek života žít plnohodnotně bez zdravotních problémů.